Jiří Šindler (nar. 4. 3. 1938 Brno – Královo pole – zemřel 2. 2. 2022 v Hradci Králové) byl významný východočeský malíř, grafik a ilustrátor, který od šedesátých let minulého století až do dvacátých let tohoto století významně ovlivňoval výtvarné dění nejen v královéhradeckém regionu. Poprvé se jméno Jiřího Šindlera objevilo v roce 1959 na výstavě učitelů královéhradeckého okresu. Autor, rodák z Brna, kde absolvoval obor čeština – výtvarná výchova u prof. Bohdana Laciny, se do Hradce Králové dostal jako mnoho jiných na umístěnku a zůstal mu věrný. Následovaly skupinové výstavy mladých výtvarníků a to už Jiří Šindler pracoval v krajské galerii jako výtvarník. Postupně se jeho výtvarný názor vyhraňoval v různých oblastech volného i užitého umění – knižní ilustrace, bibliofilské tisky, ex libris, návrhy plastik do veřejného prostoru, mozaiky a art protisy. V této době postupně přešel do pozice profesionálního výtvarníka na tzv. volné noze. Stal se také jedním ze zakládajících členů Unie výtvarných umělců v Hradci Králové. Podařilo se mu upoutat přátele výtvarného umění osobitou syntézou romantizmu a poetického přístupu k realitě v moderní současné podobě, aniž by se podbízel líbivostí pojetí. V roce 1998 byl oceněn radou města Hradce Králové za přínos kulturnímu životu města cenou „Hradecká můza“, kterou několik let před tím pomáhal koncipovat. V r. 2000 mu v nakladatelství Garamon vyšla monografie, která shrnuje jeho vývoj za uplynulá léta. Uspořádal více než stovku samostatných výstav doma i v zahraničí. Je zastoupen v soukromých sbírkách v Anglii, Rakousku, Německu, Švédsku, Švýcarsku, Francii a na Filipínách. Účastnil se výstav a bienále ex libris v Belgii, Polsku, Japonsku, Holandsku a na Slovensku Témata obrazů jsou obecná: spojení snů s realitou, tajemství dálek, útočiště před světem násilí. A také zahrady, které tato témata propojují se světem čekajících dívek v bílém. Nevyhýbá se ani kompozicím, ve kterých dominují obrysy města ve kterém žije. Pomocí snových motivů dodává realitě nový rozměr.

Citát:
„Obraz zahrady je odvěkou součástí lidského mýtu – od rajské zahrady, zahrady antických bájí, přes zahrady pohádek tisíce a jedné noci, až k Trnkově zahradě dětství tvoří motiv zahrady magiky přitažlivou verzi přírody, vytvořenou člověkem a přesto tajemnou, žijící si vlastním životem, v níž se může odehrát vše. Doslova vše. Až k zahradám ticha, kde člověk nachází spojení se zemí.“

Významnější realizace do veřejných prostor:
1968 restaurace Horal Harrachov – art protis
1971 Čedok Liberec – art protis a plastika
1972 Čedok Dunajská Streda – závěsná plastika
1973 Čedok Prostějov – art protisy
1974 Čedok Přerov – plastika
Bystré u poličky – fontána

1975 pošta Labská Hradec Králové – mozaika
svatební síň Chlumec nad Cidlinou – art protis

1976 hotel Hostinné – kovaná mříž

ZDŠ Pouchov Hradec Králové – fontána
1977 svatební síň Rychnov nad Kněžnou – art protis
1979 Povodí Labe Hradec Králové – art protisy
1980 Obchodní středisko Jevíčko – mozaiky
1982 Jídelna Benecko – mozaika
1985 Škola v přírodě Světlá nad Sázavou – mozaika
1987 ČSPLO Děčín – mozaika
1990 ČSPLO Chvaletice – mozaika
1991 – 93 ČSPLO Magdeburg – mozaika, gobelín, obrazy
Bibliofilské tisky:
Ray Bradbury – Marťanská kronika 1972
E. A. Poe – Povídky, cyklus – 1972
J. L. Borges – Artefakty – 1973
J. A. Rimbaud – Opilý koráb – 1974
W. Shakespeare – Motivy – cyklus leptů – 1979
E. A. Poe – Básně – lepty – 1983
J. Prévert – Je-li život náhrdelník – 1989

J. Šindler – Les – cyklus 12 leptů ex libris – 1991
J. Šindler – Mozarteana – 7 leptů – 1991
Ch. Baudelaire – Květy zla – soubor leptů – 1997
J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů – 1998
J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů – 2000
J. Šindler – Hradec Králové – soubor leptů – 2006
F. Halas – Mladé ženy – soubor leptů – 2009